Machov
Městys Machov
rozšířené vyhledávání

 

Nový provozovatel nákupního střediska oznamuje, že prodej  byl zahájen v pondělí 15. ledna 2024 od 7,00 hod.

Prodejní doba:

Po - Pá 7,00 - 18,00 hod.

So 7,00 - 17,00 hod.

Ne 8,00 - 15,00 hod.

 

Místní část obce Bělý


Ves Bělý byla založena v polovině 13. století na panství polického kláštera, v údolí potoka Třeslice. Dle pověsti zde jako první stál Bílý dvůr, od kterého pozdější obec dostala jméno. Tímto údolím dříve procházela jedna z cest do Kladska a tak zdejší lidé často trpěli vojenskými průtahy, rekvizicemi a šarvátkami. Za sedmileté války byl zde v roce 1761 zřízen vojenský špitál a v obecním lese hřbitov.

Na dolním konci obce, ve statku č.p. 30, žil v letech 1770 - 1813 Karel Dostál, zvaný Selský generál, vůdčí osobnost selských bouří v severovýchodních Čechách v roce 1775.

Počátkem třicátých let devatenáctého století vypukla v nedalekém Prusku cholera a proto bylo k ochraně hranic povoláno vojsko, které si stavělo ze dřeva a kamení baráky, jejichž pozůstatky jsou v lesích k Řeřišnému dodnes patrny.

V roce 1848 se poddanská obec stává svobodnou obcí.

Kolik mužů z obce muselo narukovat do války Prusko-Rakouské v roce 1866 není známo. Zápisy se zmiňují pouze o Josefu Pejskarovi, synovi panského hajného z Bělého, jenž byl příslušníkem 74. c.k. pěšího pluku. Byl raněn v ústupových bojích u České Skalice, později svému zranění v zajetí podlehl a byl pochován v Broumově.

V roce 1877 byla v obci postavena škola. Prvním řídícím učitelem byl Fridolín Sitte, jehož syn Jindřich byl významným českým pedagogem a malířem krajinářem.

Hasičský sbor byl založen v roce 1883 a měl přes 80 členů. Obec v té době čítala 642 obyvatel, nepočítaje přilehlé osady Řeřišný a Slavný. Byly zde tři hostince, čtyři obchody, řezník, pekař a mimo jiné dřevaři, kameníci a mnoho tkalců, kteří pracovali až na šedesáti stavech.

Konec 19. století byl pro zdejší obyvatele více než nešťastný. Při třech velkých požárech v roce 1890, 1895 a 1896 vyhořelo 38 obytných stavení a stodol v horní části obce. V roce 1891 onemocnělo v Bělém 144 lidí tyfem a díky mírně léčivé vodě ze studánky u domu č.p. 41 si tato nemoc vyžádala pouze čtyři oběti a brzo pominula.

Válečné neštěstí se obci nevyhnulo ani na začátku 20. století. Do 1. světové války v císařském kabátě nastoupilo 114 mužů, z nichž mnozí utrpěli zranění a byli zmrzačeni. Čtrnáct z nich se již do Bělého nevrátilo.

Meziválečné období bylo pro obec dobou rozvoje a přínosu. Hospodařilo zde osm velkých a sedm menších sedláků a šestnáct chalupníků s pozemky. Méně zde již bylo řemeslníků a téměř žádní podruzi, neboť ti odcházeli do měst, kde bylo více práce. V roce 1929 byla dokončena výstavba místního vodovodu, ale plánovaná elektrifikace byla odložena a došlo k ní až v roce 1946.

V roce 1938 v rámci obrany Československé republiky bylo postaveno v blízkém okolí několik železobetonových opevnění a obranných zákopů. Po zabrání Broumovska německou armádou se k Bělému přiblížila protektorátní hranice, jenž probíhala po Broumovských stěnách. V době 2. světové války bylo několik bělských občanů nacisty uvězněno, z nich tři zemřeli v koncentračních táborech.

Poválečná doba přinesla mnohé změny: staletá funkce sedláků, hospodářů, řemeslníků a lesníků byla úplně obrácena. V roce 1957 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo a většina obyvatel docházela za prací do Machova a Police nad Metují. Počet občanů obce klesl na 250 stálých obyvatel. Ubylo mladých rodin, což mělo za následek i zrušení školy v roce 1966, která sloužila bělským plných 89 let. Tou dobou obec již neměla statut samostatnosti a správně byla včleněna do obce Machov.

Úbytek obyvatel v Bělém pokračoval i na přelomu 20. a 21. století. V současné době v Bělém, včetně Řeřišného. Více než polovina domů slouží jako rekreační objekty.

Katastr Bělého zaujímá rozlohu 654 ha, z toho více jak polovinu (365 ha) tvoří lesní porosty, většinou ve správě státu. Převážnou část zemědělské půdy obhospodařují pouze

4 subjekty, část hůře přístupných ploch není obdělávána vůbec.

Ves Bělý je umístěna v hlubokém údolí podél potoka Třeslice v nadmořské výšce zhruba 480 m n.m. mezi vrchy Machovský Šefel, Chlum a Signál (708 m n.m.). Signál ční svou druhou stranou i nad osadou Řeřišný, nacházející se v jednom z bočních údolí,  přístupném od Machova. Řeřišný je východiskem turistických a cykloturistických tras do Broumovských stěn a Stolových hor (Bor, Hejšovina) na území Polska. Turistický hraniční přechod do Polska "Machovský kříž - Pasterka" se nachází v sedle pod Božanovským Špičákem a je v provozu celoročně. Z luk v okolí Machovského Šefelu a Chlumu se lze potěšit i pohledem na Krkonoše.

Z historických zajímavostí v Bělém stojí za zmínku chráněná kulturní památka - roubená usedlost č.p. 36, 37 (Weissarův statek) z konce 18. století, dochovaná v původním stavu, socha sv.J.Nepomuckého u č.p. 34 z r.1881, statky "broumovského typu" č.p. 4,10 a 30 z poloviny 19.století, barokní tzv. "Machovský kříž" z r. 1859 nedaleko zmíněného hraničního přechodu.

Celé území Bělého se nachází v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a nejzajímavější přírodní partie v Národní přírodní rezervaci Broumovské stěny. Milovníky přírody jistě zaujmou pískovcové "skalní hřiby" a bludiště v okolí Signálu a oblasti Barklových roklí nebo rašelinné a pcháčové louky s výskytem vlhkomilné květeny (rosnatka okrouhlolistá, suchopýr širokolistý aj.) v údolí potoka Stekelnice v Řeřišném, či další zajímavé lokality ochrany přírody.

Ves leží na mezinárodní cyklistické trase „Stěny", (evid.č.KČT 4000), možnost odbočení na trasu Bělý - Suchý Důl (KČT 4150). Pěší trasa žlutá 7384 směr Bezděkov, Police n.M., V.Petrovice, opačným směrem přechod na „Linhartovu stezku" do Broumovských stěn.