Machov
Městys Machov
rozšířené vyhledávání

 

Uzavření místních komunikací:

- křižovatka pod veřejným parkovištěm pod náměstím uzavřena od 4. do 12. června.

- křižovatka k Machovským Končinám uzavřena od 10. do 12. června

 

O obci


Machov, obec jedinečně umístěná v malebném údolí Židovky (430 - 510 m.n.m.), v kotlině obklopené věncem zalesněných kopců, s kulisou hraničního Boru, polských Stolových hor s Hejšovinou a Broumovských stěn. Východisko i cíl turistů, křižovatka mezinárodních pěších, lyžařských a cyklistických tras. V celoročním provozu jsou dva hraniční turistické přechody do Polska.

Machovsko hraničí s tzv. Českým koutkem Kladského pomezí a mělo vždy silné vazby na české obyvatele dnešního polského pohraničí. Machov (první písemná zmínka z roku 1354) byl původně dvorcem na levém břehu říčky Židovky. Patřil vladykům z Adršpachu a byl založen v první polovině 13. století. Další zmínka z roku 1405 již uvádí Machov jako osadu a později trhové městečko - městys, patřící k náchodskému panství. Původní dřevěný kostel z období před r. 1354 s oddělenou zvonicí byl kolem roku 1672 pro sešlost stržen, nynější kostel sv. Václava pochází z roku 1675. Mariánský barokní sloup se dvěma znaky na náměstí od Bartoloměje Henricha pochází z roku 1761. U čp. 26 stojí chráněná památná malolistá "Šrůtkova lípa", odhadovaného stáří 500 let (obvod kmene 688 cm, výška 24 m) - nejstarší strom celého regionu. První škola postavena roku 1740, měšťanská škola zřízena roku 1924. Ochotnický spolek "Bor" vznikl roku 1875, Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1892. V letech 1920 - 1924 byl kostel, fara a hřbitov násilně zabrán československou církví, což mělo soudní dohru, a celá záležitost byla nakonec vyřešena stavbou Sboru CČSH roku 1929.

V roce 1949 byly k Machovu připojeny obce na pravém břehu Židovky, které původně patřily k panství benediktinského kláštera v Polici nad Metují - Machovská Lhota a Nízká Srbská (zal.r.1254). Ty dnes již splynuly s Machovem do jednoho sídelního celku. V roce 1960 byla připojena i ves Bělý s osadou Řeřišný.

Od třicátých let minulého století až do dnešních dnů je obec lyžařským střediskem a pořadatelem republikových závodů v severských disciplinách. V bezprostředním okolí Machova, v krásné a rozmanité přírodě, bohaté na mnoho vzácných druhů chráněné fauny i flóry, se nacházejí skalní města. Jedná se o oblasti turisticky velice atraktivní, ve kterých mohou organizovaní horolezci na základě výjimky ministerstva ŽP provozovat svůj sport.

Jsou zde významné zdroje pitné vody pro Policko a Náchod. V místě je objekt textilní továrny, postavené roku 1910 (nyní zrekonstruován současným majitelem p. Kobeltem ze Švýcarska), škola s tělocvičnou, pošta, zdravotní středisko, nákupní středisko. Obec je plynofikována, má kanalizaci a čistírnu odpadních vod.

Zahraničním partnerem městyse Machov je polské město Radków

 

Symboly městyse Machov – znak, prapor, razítko

Oficiálními symboly městyse Machov jsou znak, prapor a razítko:

1) Znak obce

        Znakem městyse Machov je modrý štít, v něm stříbrná budova s prolomenou černou branou a s červenou valbovou střechou se dvěma zlatými makovicemi. K budově přiléhají dvě stříbrné věže, každá s prolomenou černou branou, černým obloukovým oknem a červenou bání se zlatou makovicí s křížkem.

Historie:

        Machov se poprvé připomíná jako oppidum, tedy městečko, v roce 1465. Na přelomu 15. a 16. století se Machov stal součástí velkého panství náchodského. Je pravděpodobné, že již v té době užívalo městečko Machov na své pečeti nějaký znak. Nelze však říci, zda byl totožný s dnešním. Předchůdce dnešního znaku je poprvé doložen až na pečeti z roku 1761. Ve starší literatuře bývá k tomuto roku chybně kladeno povýšení Machova na městečko, to však proběhlo již v 15. století. Vyobrazení na pečeti se někdy vykládá jako městská brána a jindy zase jako průčelí kostela.

        Ve dnes dosažitelných publikacích se problematice znaku Machova věnuje např. Vincenz Robert Widimski, který ve své publikaci „Städtewappen des Öesterreichischen Kaiserstaaates, I. Königreich Böhmen“, vydané ve Vídni v r. 1864, popisuje znak Machova prakticky shodný s jeho dnes používanou podobou. Zmiňuje se zde také o pečeti z roku 1761 a domnívá se, že v souvislosti s povýšením na městys císařovnou Marií Terezií byl udělen Machovu i znak – to ovšem není oficiálně doloženo. Všechny dnes zjistitelné zmínky o znaku Machova v odborných historických publikacích uvádějí heraldický popis znaku až na nepodstatné detaily shodně.

        Na úřadu městyse existuje originál listiny z roku 1925 nadepsané „Hospodářské a kulturní požadavky voličstva obcí: Machova, Nízko-Srbské, Vysoko-Srbské a Lhoty u Police n/M“, na níž tehdejší starosta Machova Josef Matouš připojil ke svému podpisu otisk razítka Městys Machov s letopočtem 1871 a vyobrazením znamení shodného s dnešním znakem.

        Všechny výše uvedené skutečnosti se staly v roce 1992 podkladem pro zahájení prací na zhotovení oficiálního znaku Machova. Tehdejší machovští představitelé komunikovali se členem Komise pro heraldiku a vexilologii při Předsednictvu České národní rady profesorem Pavlem Palátem a předním heraldickým kreslířem Jiřím Loudou. Zmíněná komise tehdy připravovala podklady pro Předsednictvo ČNR, které udělovalo obcím znaky a prapory. Komise konstatovala, že v případě Machova jde o znak existující, historicky doložený. Zastupitelstvo Machova se následně přihlásilo k podobě obecního znaku v provedení od J. Loudy a schválilo ji (dne 21.5.1992) jako platný znak obce Machov včetně podmínek pro jeho používání.

        Přes výše uvedené schválení však při praktickém používání znaku docházelo ke kolísání v některých detailech (zelený trávník před branou ano či ne, počet oken, vchodů apod.). V roce 2002 představitelé Machova zadali Mgr. Janu Tejklovi (Heraldická tvorba - Ostrava) tvorbu obecního praporu a při té příležitosti byla definitivně stanovena rovněž podoba obecního znaku, která koresponduje s dochovanými otisky historických pečetidel, znakem navrženým v roce 1992 a dále se znakem vyobrazeným v kompendiu historických městských znaků České republiky z roku 1985. Popis již užívaného znaku byl stanoven v Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zasedání tohoto orgánu dne 12. 2. 2003.

Užívání znaku městyse

- pokud není předepsáno užívání státního znaku (§ 2 a následující zákona č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů), může obec, jí zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby užívat znak obce.

- jiné subjekty mohou užívat znak městyse jen s jejím souhlasem.

- svolení k užívání znaku městyse vydává zastupitelstvo na základě odůvodněné žádosti, obsahující barevný nákres a způsob umístění, podané na Úřadu městyse v Machově.

- znak lze užívat zpravidla:

  1. v záhlaví významných listin a písemných dokumentů
  2. k vnějšímu označení budov (místností), pokud není předepsáno užívání státního znaku
  3. na orientačních a propagačních tabulích
  4. na některých předmětech a jiném majetku obce nebo organizací jí založených, řízených nebo spravovaných
  5. na propagačních tiscích a publikacích
  6. na upomínkových předmětech

 

2) Prapor

        Praporem městyse Machov je list s poměrem šířky k délce 2:3, s tímto popisem: Modrý list s bílou budovou s prolomenou černou branou a s červenou valbovou střechou se dvěma žlutými makovicemi. K budově přiléhají dvě bílé věže, každá s prolomenou černou branou, černým obloukovým oknem a červenou bání se žlutou makovicí s křížkem.

Historie – schválení podoby praporu

        Představitelé městyse Machov (tehdejší starosta Jiří Ducháč) zadali tvorbu návrhu praporu městyse Mgr. Janu Tejklovi (Heraldická tvorba – Ostrava) v roce 2002. Při tvorbě obecního praporu platí zásada, že podoba praporu musí korespondovat s podobou znaku. Tuto zásadu lze realizovat v různých intencích, přičemž při tvorbě praporu Machova byla ze tří navržených variant zvolena varianta tzv. opakování znaku, což znamená, že se v listu praporu objeví zcela totožné figury jako ve znakovém štítu. Navržené řešení nejprve projednalo a schválilo na svém zasedání dne 14. 2. 2002 Zastupitelstvo obce Machov. Schválený návrh praporu byl následně posouzen PhDr. Karlem Müllerem, ředitelem Zemského archivu v Opavě. Starosta obce poté požádal Podvýbor pro heraldiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o schválení návrhu praporu a uvedený orgán podobu praporu schválil na svém jednání dne 12. 2. 2003. Celý proces byl zakončen schválením znaku a praporu rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka ze dne 18. 3. 2003. Zástupci obce byli pozváni na slavnostní převzetí udělovacího dekretu (zúčastnil se starosta Jiří Ducháč a zastupitel Oldřich Rücker) a dne 6. června 2003 převzali dekret z rukou místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslavy Němcové.

Užívání praporu městyse

- městys, jeho orgány a organizace mohou užívat prapor městyse. K užívání praporu jinými subjekty není nutný souhlas městyse.

- prapor lze užívat zejména při slavnostních příležitostech, významných jednáních a setkáních a dalších událostech mezinárodního, regionálního i obecního charakteru.

- při současném použití státní vlajky České republiky platí obdoba ustanovení § 8 zák.č. 352/2001 Sb., to znamená, že státní vlajka se umístí na nejčestnější místo.

 

3) Razítko (pečeť)

        Razítkem (pečetí) městyse Machov je kulaté pole se znakem obce, vyobrazeným uprostřed, a celým označením obce MĚSTYS MACHOV, uvedeným po obvodu razítka.

Historie razítka (pečeti)

           Od roku 1761 užíval Machov pečeti s opisem SIGIL.DES.STEDLEINS.MACHOW s vyobrazením otevřené městské brány se sedlovou střechou, dvěma věžemi s kupolemi a třemi okny. Po stranách byl umístěn letopočet 1761, (17 vpravo, 61 vlevo).

        V průběhu dalších let užívala obec Machov řadu razítek, které vycházely z původní pečeti z roku 1761 a jednotlivé otisky se lišily ve stylizaci kresby a umístění textu, původní motiv otevřené městské brány zůstal zachován. Časem se pod branou objevil letopočet 1871, který se zřejmě vztahuje k roku výroby razítka. Ten se pak opakuje i na otiscích z let 1933, 1938 a 1941. Otisk razítka z doby okupace obsahuje pouze německý a český text GEMEINDEAMT MARKT MACHAU – OBECNÍ ÚŘAD MĚSTYS MACHOV bez kresby. Poválečný otisk má opis OBECNÍ ÚŘAD MĚSTYS MACHOV a českého lva v pečetním poli.

Užívání razítka obce

        Pokud není předepsáno užívání úředního razítka s malým státním znakem, může městys Machov užívat razítko městyse.