Machov
Městys Machov
rozšířené vyhledávání

Nový provozovatel pohřební služby v Polici n. Met.:

Pohřební služba Friml - tel. č.: 731 199 262

web: www.psfriml.cz

Partnerské město Radków a okolí


Město Radków se nachází v jiho-západní části Polska, v Kladské kotlině, na pomezí Čech a Polska. Do katastru Radkówa patří kromě města samotného dalších 11 obcí v jeho bezprostředním okolí - Šcinawka Dolna, Šcinawka Šrednia, Šcinawka Górna, Wambierzice, Ratno Dolne, Ratno Górne, Suszyna, Raszków, Karlów, Pasterka a Gajów. Pro turisty je zde připraveno hodně zajímavých nabídek pro aktivní dovolenou. Nejzajímavější jsou určitě výlety do nedalekých Stolových hor. Turisté putující po dobře udržovaných turistických stezkách se mohou podívat na Velkou Hejšovinu (Szczeliniec Wielki), na Skalní hřiby (Skalne Grzyby) či Radkovské skály (Radkowskie Skaly). Jako důsledek eroze zde vznikly skály neobvyklých, fantastických tvarů (lidských a zvířecích postav), které Vás zavedou do téměř pohádkové krajiny hlubokých štěrbin, tunelů a bludišť. Na téměř celém území Stolových hor byl založen národní park. Tento Národní park Góry Stolowe uzavírá ze západu Kladskou kotlinu a svým západním výběžkem zasahuje až do České republiky jkožto Broumovské stěny. Ráz Stolových hor je zcela odlišný od ostatních pohoří v Sudetech. Nižší část dosahuje nadmořské výšky 750 m n.m., horní část se skládá z několika samostatných skupin vystupujících 100 až 150 m bad okolní terén: nejvyšší vrchol Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina) má 919 m n.m., Malá Hejšovina 896 m n.m., Narožnik 816 m n.m. a Skalniak (Bor) se tyčí do výšky 915 m n.m. Na jihovýchodě Gór Stolowych se nachází mnoho pozoruhodností - fantastických skalních útvarů. Mají tvar hřibů, věží, kuželů a skalních bludišť. Jednotlivé skály zvětrávají nestejnoměrně a tvoří tak rozdílné skalní pásy se stržemi. Góry Stolowe jsou unikátní oblastí přírody na rozloze 6.280 ha. Národním parkem byla tato oblast vyhlášena roku 1993.

Více než 60% lesní plochy parku tvoří smrky z přelomu 19. a 20. století. Mimo to zde najdete i unikátní druhy bříz, borovic, javorů a jeřábů. V parku roste 510 druhů stromů, keřů a rostlin a 227 druhů mechů. Vzácná květena se vyskytuje zejména v suťových lesích a na strmých svazích (lilie zlatohlavá), v inverzních polohách roklí skalních měst (mléčivec alpský), další je vázána na louky a mokřady (úpolín nejvyšší). Bylinné patro na kyselých stanovištích je zpravidla druhově chudé, avšak rostliny i zde jsou velice zajímavé.

V oblasti je v současné době doložen výskyt celkem 50 druhů savců. Nejzajímavější faunou je dnes ptactvo skalních oblastí (výr velký, krahujec obecný, čáp černý) i horská fauna chladných údolí. Díky nepřístupným terénům a množství vodních ploch a vodních toků zde nacházejí útočiště i vzácnější druhy zpěvného a vodního ptactva, dravých ptáků a množství druhů plazů a obojživelníků.

Kromě horských turistických cest a chodníků je možné v oblasti také využít cyklistické stezky, které rovněž protínají česko-polskou hranici na několika místech. Mezinárodní cyklotrasa vede přírodními rezervacemi okolo horských hřbetů se skalními pískovcovými útvary a s vyhlídkami na obou stranách státní hranice. Cyklotrasa je vyznačena převážně po klidných vedlejších silnicích a lesních cestách. Směřuje od Broumovských stěn Broumovskou kotlinou, protíná národní park Stolové hory. Na trase je instalováno jedenáct naučných tabulí s mapou a zajímavostmi o přírodě, krajině a jejím využívání dnes i v minulosti a rovněž o kulturních památkách. V zimě jsou na území parku také upravovány lyžařské běžecké stopy, které jsou propojeny s upravovanými lyžařskými trasami na české straně hranice.

Samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na zajímavé a architektonické památky, které pamatují hodně dávné časy a kterých je v blízkém i dalekém okolí spousta. Region činí atraktivním zejména mariánské poutní místo - Wambierzyce, často nazývané „Dolnoslezským Jeruzalémem". Rovněž samotné město Radków je bohaté na historii i památky, které se zachovaly. Pověst hlásá, že v IX století blíže neznámý slovanský kníže založil hrad, který měl být přístřeším pro okolní řemeslníky a pastýře. Avšak je to jen pověst a o počátcích Radkowa nevíme téměř nic. Pravděpodobně vznikl u malého hradu, který střežil v XI. století na obchodní cestu mezi Broumovem a Kladskem. Jistě víme, že město je slovanského původu. Prvním názvem byl Hrádek. Proto můžeme předpokládat, že Radków nevznikl samostatně, ale u hradu. Do dnešní doby z hradu nezůstalo skoro nic. Později, v roce 1386 objevuje se již slovanský název Radcov. Potom, až do druhé světové války, město neslo název Wünschelburg. Plné městské práva Radków obdržel pravděpodobně v roce 1418, udělil mu je král Václav IV. V této době se město rozvíjelo nejsilněji, obyvatelé postavili příkop a hradby. Tehdy město mělo už svůj vlastní kostel Sv. Bartoloměje. V roce 1425 na Radków zaútočili Husité, kteří způsobili jeho částečné zničení. Upálili na hranici místního faráře za jeho víru. Od roku 1618 do 1648 trvala Třicetiletá válka, která byla pro město doslova katastrofou. V roce 1625 na epidemii zemřelo kolem 2/3 obyvatel Radkowa, což činilo kolem 600 osob. Mezi tím v roce 1632 Švédové zdevastovali a oloupili město, a v roce 1633 epidemie zasáhla 160 osob. Po Třicetileté Válce Radków už nikdy nezískal bývalý hospodářský význam. V letech 1740-1763 trvaly Slezské války, kterým předcházel velký požár města v roce 1738. Také ony přinesly obrovské ztráty. V roce 1895 byl nedaleko otevřen pískovcový kamenolom. V době mezí válkami přinesl městu hodně slávy, poněvadž zdejší kámen byl používán ve všech větších městech Německa a také mimo hranice tohoto státu. V roce 1903 byla vybudována do městečka železniční trať, která už dnes neexistuje. V době 1. a 2. světové války Radków neutrpěl větší ztráty. Od roku 1945 město Radków patří Polsku.

Velmi pěkné je historické náměstí Radkówa. Vyjímá se na něm renesanční radnice z roku 1545. Současnou podobu získala po požáru v roce 1738 - jde o obdélníkovou třípodlažní budovu s věží, krytou jehlanovou špičatou střechou. Další pamětihodností je farní kostel sv. Doroty, který byl postaven pro protestanty v letech 1570-88. V roce 1624 ho převzali katolíci. Kostel zcela shořel při velikém požáru v roce 1738 a jeho rekonstrukce byla dokončena v roce 1740. Z původního kostela se zachovala kostelní předsíň (kruchta) a dolní části zdí. Do kostela vede portál z roku 1740 s malbou představující Krista. Uvnitř najdete bohaté barokní vybavení, m.j. prostorné dřevěné polychromy, hlavní oltář, tři boční oltáře, ambon a křtitelnici a také historické varhany, řadu soch a obrazů. V sedmdesátých letech minulého století vznikl na Červenohorském potoku záliv - přírodní nádrž. Hlavním oborem začíná být turistický ruch.

Webové stránky Radkova jsou zde: http://www.radkowklodzki.pl/pliki/czechy/start/index.php


Karlów a Pasterka

Vesnička Karlów leží v centru Stolových hor, na úpatí Velké Hejšoviny. Její založení se datuje do doby vlády Karla VI - kolem roku 1730. Založeno tu bylo lesnictví a pojmenováno po svém zakladateli Carlsberg. V 19. století se Karlów stal významným turistickým střediskem díky iniciativně Františka Pabla, který se zasloužil o zpřístupnění Hejšoviny pro návštěvníky a turisty. Jeho zásluhy byly oceněny v roce 1813, kdy zde byl jmenován královským průvodcem. Po výstavbě silnice „sta zatáček"  z Radkowa do Kudowy se Karlów stal opravdovým centrem cestovního ruchu na území Stolových hor.

Pasterka je malá vesnice ležící v těžce dostupném severozápadním okraji polských Stolových hor. Ze tří stran je obklopena státní hranící s Českou republikou, která směrem k Machovu strmě spadá do údolí na české straně. Nejbližší okolí vesnice je tvořeno většinou zemědělskou půdou, lesy a horskými loukami. Směrem na jih je Pasterka oddělena od ostatního území masívem Malé a Velké Hejšoviny. Pasterka vznikla pravděpodobně v 14. - 15. století v rámci kolonizace českého pohraničí.


Hejšovina

Velká Hejšovina - Szczeliniec Wielki (919 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Stolových hor a zároveň nejatraktivnějším místem. Z dálky Hejšovina vypadá jako masív o rozlehlém, plochém vrcholu a skoro svislých svazích. Ve skutečnosti je však velice členitá velkým množstvím rozpuků skal, které spadají do značné hloubky. Praskání písečných nánosů vytvořilo skalní město složené z obrovského množství originálně tvarovaných skal, z nichž řada má dnes svůj vlastní název. Vrchol Hejšoviny je skoro 600 m dlouhý a 300 m široký.
Boční stěny se jsou tvořeny skalami o výšce několik desítek metrů. Velká Hejšovina je oddělena od Malé Hejšoviny hlubokou roklí.
Přístup na vrchol Velké Hejšoviny vede po kamenném schodišti čítajícím velké množství schodů. Určitě stojí za to absolvovat tento výstup a projít si skalní bludiště na vrcholu. Názvy některých skalních útvarů vycházejí ze zvláštnosti jejich tvarů - např. Velbloud, Veverka, Vinné hrozny, Kvočna, Káčata, Hlava opočlověka, Hlava princezny Emilky. Z dalších skal budí největší pozornost Čertova kuchyně, Podepřená a Rozpůlená skála, Sněžná sluj, Vítězná brána. Nejkrásnější vyhlídka do kraje je z terasy u chaty polského turistického klubu (chata postavena r. 1845), nebo ze skalních teras na jihovýchodě bludiště.
Hejšovina je turistickou atrakcí od konce 18. století. Navštívili ji významné osobnosti, např. Goethe či pruský král Bedřich Vilém II. Malá Hejšovina je pro turisty uzavřena.


Bludné skály na Boře

Bludné skály je skalní labyrint na vrcholu stolové hory Bor. Jedná se o skalní rozsedliny o hloubce 6 - 8 m mezi mohutnými skalními bloky. Prohlídka tohoto bludiště trvá asi 40 minut. Přístup je buď z polské strany odbočkou ze silnice „sta zatáček" vedoucí z Kudowy do Karlówa, nebo pěšky z Machova či Machovské Lhoty po značených turistických cestách. Bludné skály nabízejí nespočetné množství skalních chodeb a úzkých průchodů, což může být problém pro „silnější" návštěvníky. I zde existuje řada skalních útvarů se vlastními názvy - např. Skalní sedlo, Skalní číše, Kuří nožka, Skalní brána, Labirint, Kasa, Tunel, Kuchyně, Koráb, Lví tlapa či Koňská noha.


Fort Karola

Fort Karola je bývalá vojenská pevnůstka nacházející se na vrcholu kopce Ptak. Najdete ji poblíž Karlówa, na vrchol vede turistická značená trasa. Jde o nevelkou strážnici na bývalé Prusko - Rakouské hranici. Věstavěna byla roku 1790 na rozkaz pruského krále Bedřicha Viléma II. majorem Bonawenturou von Rauchem a pojmenována byla na počest císaře    Karla VI. Nikdy nesehrála zásadnější vojenskou roli, zanikla již v 19. století. V současnosti se stala oblíbeným cílem romantických procházek. Velkám dílem k tomu přispěl krásný výhled na Stolové hory, zejména pak na masív Hejšoviny.